Archive Anecdotage

2 Pete Robinson

Pete Robinson, klávesák, mi vyprávěl o tom, jak si ho

objednali na nahrávání s Earth, Wind & Fire. Jeho letadlo mělo z LA zpoždění a do Chicaga přiletělo pozdě. „Byl jsem trochu nervózní, když jsem tam dorazil“ vyprávěl Pete svým dokonalým anglickým akcentem. „Byl jsem jediný běloch ve studiu a co bylo nejtrapnější, neměl jsem tušení, kdo je pan Earth, kdo je pan Wind a kdo je pan Fire.“

„Na chodbě povídám ‚Promiň‘, když jsem se protahoval kolem břicha nějakého obrovského chlapa. Podívám se nahoru a koukám do největšího páru nosních dírek, které jsem kdy viděl, které, z mého úhlu, úplně zakrývaly oči. Ani nevím proč, povídám: „Pěkný brejle, kámo!‘ Když jsem se hnal ke svým hammondkám, slyšel jsem si stěžovat vzdálený hlas…..‘To je můj nos.‘“


© Ian Gillan 1996

Zpět na:
back to the archive anecdotage