Archive Anecdotage

Od našeho korespondenta v Salcombe, Davida Cohena.

28 Jsem to ale blbec...

Večerní vlak z London Victoria je nacpán k prasknutí opilými městskými týpky, prokrkávajícími si svou idiotskou cestu domů.

Vlak pravidelně zastávuje na nejrozmanitějších předměstích. Obleky s úzkým proužkem jsou vylévány na nástupiště…

„Jo, Georgi, he, he, vůbec jsem nemohl najít šéfa…“ „….zítra“ „drahý, muah…“ atd.

Červené světlo napovídá prudkou neplánovanou zastávku, pouhých 100 yardů od ‚Crapping on the Common‘. Toto je (nebo skoro je, jak se ukáže) obvyklou výstupní stanicí pro Dimbleby-Ffawkese.

Probouzí se trhnutím, prdne si, otře si pot z očí, popadne kufřík a složený deštník, strčí si Timesy do podpaží…otoč klikou u dveří, zase si prdne….a….vykročí do prostoru.

Nikdo se nehne; obraz do práce dojíždějících s povislými bradami. Pohledy soustředěné na otevřené dveře a pravděpodobné nadělení za nimi.

Dimbleby-Ffawkes však nikdy nebyl tam, kde je dnes, a pravděpodobně nikdy nebude.

Nejprve deštník, potom kufřík, a potom ten muž samotný, přehrávajíc bizarní parodii Errola Flynna, vytáhne své rozložité tělo zpět do vlaku, noviny svírá mezi zuby.

Posbírá svých pět švestek, opráší se, přejde vůz, sáhne po klice, zaváhá….otočí se, a se sebe-ironickým úsměvem náš hrdina zašišlá k divákům udržovaných v nevíře „Jsem to ale blbec“, a s tím sebejistě otevírá dveře a vykročí na druhé nástupiště, které tam není.

Opravdu ‚Jsem to ale blbec‘!

Bylo vždy tradicí mezi anglickou idiokracií pojmenovávat své vesnice po svých perverzních libůstkách. Takže ‚Crapping on the Common‘ (pozn. překl.: ‚sraní na prostý lid‘) by se mohlo stejně tak dobře jmenovat ‚Buggering the Poor (pozn. překl.: ‚jebaní chudých‘).

Venkov je poset vesničkami, jejichž názvy jsou trochu více než tence zastřenými narážkami.

Například:

Sodding in the Marsh (pozn. překl.: ‚šukání v bažinách‘)
Stoke Poges (pozn. překl.: ‚prohrabování pytlů‘)
Middle Wallop and Nether Wallop (pozn. překl.: ‚střední vzrůšo a dolní vzrůšo‘)
Furlong Bottom (pozn. překl.: ‚200-metrová prdel‘)

a ta dále….


© Ian Gillan 1997

John Francome (Champion Jockey)

Zpět na:
back to the archive anecdotage