Archive Anecdotage

46 Vyjednávací schopnosti

Při procházce středečním trhem v Quarteiře na algarveánském pobřeží milovaná B řekla: ‚Jestli tady uvidíš něco, co se ti bude líbit, koupím ti to k narozeninám.‘

Předtím jsem už zahlédl stánek s neobyčejnými koženými výrobky, všechno nádherná ruční práce a každý měl v sobě nějakou rudou tapisérii, takže jsme kličkovali zpět napříč šourajícím se davem.

‚Támhle‘ ukázal jsem na aktovku ‚to je ono.‘

Povzbuzován ke smlouvání jsem vykročil vpřed a zeptal se toho chlapa, jaká je jeho představa o férové ceně za tak nádherné dílo.

‚Padesát Euro‘, odvětil bez váhání.

‚Co takhle šedesát?‘ kontroval jsem sebejistě.

‚Sedmdesát‘, řekl se zvláštním pohledem v očích.

‚Osmdesát pět‘ měl jsem ho na lopatkách…

…a potom ostrá bolest v  uchu, které někdo popadl a kroutil.

Handlování náhle skončilo; byl jsem odtažen z vyjednávání v rozhodující fázi.

Byl jsem si jist, že bych tu věc měl za sto euro, absolutní minimum.

Milovaná B se později ke stánku vrátila a tu aktovku získala za pětadvacet euro.


© Ian Gillan 2009

Zpět na:
back to the archive anecdotage