Archive Anecdotage

47 Káva Kyjev

‚Haló, pokojová služba? Pokoj 406, chtěl bych velkou konvici kávy, prosím.‘
‚Jeden nebo dva?‘
‚Co prosím?‘
‚Jeden nebo dva?‘
‚Lidí? Jenom já, jednu.‘
‚Ne…šálků.‘
‚No, chci jenom jeden šálek, ale chtěl bych tolik kávy, aby naplnila aspoň čtyři.‘
‚Chcete čtyři šálky?‘
‚Ne, jenom jeden šálek, ale hodně kávy; budu celý den za psacím stolem a nechci neustále volat pokojovou službu, aby mi přinesla kávu.‘
‚Takže kolik šálků?‘
‚Ach, chápu…Ano, chci čtyři šálky, prosím.‘
‚Čtyři šálky?‘
‚Výborně.‘

‚Haló ještě jednou, pokojová služba? Tady je 406…
…Poslali jste mi čtyři šálky kávy, všechno v šálcích, je to vše studené a bez konvice!
Mohu dostat velkou konvici kávy?...Vím, že takové máte, protože jsem jednu dnes ráno měl. Byla to velká hezká konvice, ale téměř v ní nebyla žádná káva. Chtěl bych velkou konvici kávy, plnou kávy…prosím. Moc se omlouvám, moje ruština za moc nestojí, ale jste mezinárodní hotel, takže tam možná máte někoho, kdo mluví anglicky a může mi pomoct, abych dostal nějakou kávu.‘
‚Já mluvím anglicky, máte kávu; poslali jsme vám ji.‘
‚Ale je studená.‘
‚Pošleme vám další, čtyři šálky ano?‘
‚Nechte to tak, dám si místo toho kolu, prosím.‘
‚Dietní, Zero nebo klasickou?‘
Cvak…


© Ian Gillan 2011

Zpět na:
back to the archive anecdotage