Archive Anecdotage

6 Sheffieldská městská hala – 1981

Manažerka haly, paní Carricková, dnes už v důchodu, vyřizovala náhradu škod po vystoupení. Cena rozbitých sedadel se odečítala od umělcovy odměny. Paul Darwin, zástupce pořadatele a manažér turné, poté, co vyřídil toto vyúčtování, se připojil ke kapele na své první pivo tohoto dne, byl překvapen, když se paní Carricková objevila ve dveřích šatny, dvě láhve guinnesse (pro starýho) ji vykukovaly z kapes kožichu.

„Pojďte se mnou, mladý muži!“
„O co jde?“ řekl Paul.
„Škoda na pánské toaletě; v té hlavní ve foyeru.“
„Ale paní Carricková, my jsme už to tam zkontrolovali, je to v pořádku.“

 

Pokynula ukazovákem. Paul protočil panenkami a položil pivo, „Za minutku jsem zpátky, hoši.“

Na pánské toaletě…“Vidíte“, řekla.
Paul se rozhlížel, v té chvíli už byl podrážděný; jeho pracovní den skončil a on se těšil na to, jak do sebe hodí pár piv. „Nu, abych byl upřímný, paní Carricková, je to ve stejném stavu, jak jsme to kontrolovali dřív. Podívejte, boxy s ručníky jsou všechny v pořádku a stále na zdi, není tady žádná krev ani nazvraceno, žádné zrcadlo není prasklé. Nic rozbité. Nevidím žádnou viditelnou škodu. Podívejte, dvanáct záchodových mís v řádě, jako ze škatulky.“
„No právě“, řekla paní Carricková.
„Co tím chcete říct?“ zasténal Paul.
„Nu,“ řekl ona, „Těch dvanáct záchodových míst je normálně v kabinkách.“


© Ian Gillan 1996

Zpět na:
back to the archive anecdotage