Questions - you got 'em; answers - we got 'em

e-mail:

73 – pojmenovávání, setlisty, život jako měnící se entita, mladistvá šrotiště, píše trenér1, hlasové cvičení

Od: Michael Melander

Drahý pane Gillane! (jestliže ten mail vůbec k vám dorazí…)

Jmenuji se Michael, a abych Vás ocitoval z Mitzi Dupree. „Jsem zpěváááák v kapele“. Máme tento malý problém, se který nám snad pomůžete: Věc se má, že podle všeho nedokážeme přijít na dobrý název pro naši malou kapelu, a jelikož hrajeme hodně skladeb od Purple, pomyslel jsem si, proč se nezeptat člověka, jenž mě sám přivedl k rock‘n‘rollu: kdybyste dnes zakládal novou kapelu, jaké jméno byste zvolil? (A mohli bychom si ho prosím vypůjčit?)

Opatrujte se, a prosím ať svět slyší o Vás a Purple mnohem víc – miluji „Rapture“!

S přátelským pozdravem,
Michael Melander
Gavle, Švédsko


Zdravím Michaeli,

Jak vidíš, Tvůj dopis dorazil až ke mně; všechny dorazí. Je to poslední část cesty do Otázek & Odpovědí na této webové stránce, který je nejtěžší.

Nu vypadá to na snadnou otázku, ale jméno je něco, s čím se člověk musí trochu sžít. Chcete-li něco pro krátkodobý efekt, potom ‚Pijáci kyseliny‘ nebo ‚Čokoládové mozky v pekle‘ jsou dva z těch lepších, které jsem během těch let slyšel. Takže přemýšlejte v těchto liniích a pravděpodobně přijdete s nějakým sebepopírajícím klišé jako ‚Teď tady, teď zase jinde‘. To by se velice hodilo, kdyby jste se zúčastnili American Pop Idol nebo X Factor.

Mohli byste se ovšem chopit názvu nějaké skladby od Purple, a co by mohlo být vhodnější než Mitzi Dupree; a máte to – perfektní!

Nebo možná ne, za předpokladu, že se stanete mezinárodními superstars; potom byste potřebovali důstojnější jméno odpovídající vašemu statusu. Můj kámoš Steve Morris měl svého času partičku, jejíž název musel být zjemněn na The DB‘s – kvůli citlivějším promotérům – ale neměli byste mít žádné potíže na cestě ke slávě s mou konečnou volbou pro vaše nové jméno - Les couilles du chien.

Problém vyřešen,

Nazdar, ig


Od: Brendan Jacobson

Ahoj,

Sháním setlisty, které Ian a jeho sólové kapely hrály během těch let, a jednu skladbu obzvláště. Nevíte, jestli někdy dělali skladbu „Men Of War“?

Ta píseň skutečně rockuje a dovedu si představit, že hrána živě musela být skvělá.

Velký fanoušek Iana Gillana z Milwaukee, Wi.

Nazdar, Brendan


Zdravím Brendane,

díky za Tvůj dopis. Jsem si jist, že se hrála během mé éry s Gillan Bandem, ale nemůžu nevyužít této příležitosti, abych neupozornil, že nová verze ‚Men Of War‘ se vyskytuje na ‚Gillan‘s Inn‘. Text by byl býval mohl být napsaný zítra a – kdo ví – je velká šance, že se jí dostane živého provedení v příštím roce nebo tak nějak.

Nazdar, ig


Od: Ken

Iane,

nejprve bych Ti chtěl říct, že miluji současnou etapu kapely – ‚Bananas‘ a ‚Rapture‘ jsou dvě nejlepší alba Tvé kariéry, dle mého názoru.

Chtěl jsem se zeptat – jaké jsou výhody/nevýhody stárnutí a (možná) moudření ve tvém vesmíru? Ptám se, protože často přemýšlím o tom, oč jsem přišel, a co jsem nabyl, když se pohybuji svými čtyřicátými léty…Často mně napadá, že jednou z životních ironií je ta, že moudrost přichází v době, kdy fyzické já už není schopno snad dělat stejné věci ve stejné míře, jako dělávalo….možná to je příčinná souvislost?

V každém případě mám strašně rád Tvou stránku a Tvou hudbu.

Děkuji Ti.

Ken
Západní Austrálie


Ahoj Kene,

mladý býk říká starému býkovi ‚Vidíš to stádo jalovic támhle? Rozběhněme se tam a překvapme jednu z nich.‘

Starý býk rozhrne půdu nohama a odfrkne ‚Ále, pojďme tam krokem a překvapme všechny.‘

Jinými slovy – jak jsem se učil od útlého věku – kde je frantík, tam je cesta.

Nazdar, ig


Od: Iain Marjoram

Drahý Iane,

doufám, že jsi v pořádku. Za prvé, skvělá stránka, za druhé, skvělé nové album Rapture a za třetí, co za absolutně skvělé vystoupení byl koncert v Astorii v úterý (17. ledna). Byl jsem se na vás s přítelkyní podívat a bylo to to nejfantastičtější show, na kterém jsem kdy byl (a pravděpodobně na kterém, kdy vůbec budu). Jste skvělí, chlapi. A je to pravda!

Nejprve nudná otázka – Astoria je vaším jediným koncertem letos v Británii (myslím?). Plánujte zde udělat ještě pár dalších vystoupeních později v tomto roce nebo v roce 2007? Jestliže ne, budou nějaké sólo koncerty?

Za druhé, opravdu jsi spal v autech na starých šrotištích cestou domů z hospody, když jsi byl mladší?!

Doufám, že ty a zbytek DP nepřestane v produkování skvělosti.

Nazdar,
Iain Marjoram


Zdravím Iaine,

Děkuji za Tvůj dopis a laskavá slova – udělali mi velkou radost.

Letos toho není moc naplánováno pro Británii; normálně začínáme domácím turné, ale tentokrát to děláme odzadu. Jediným vystoupením Purple v tomto roce bude na Monsters of Rock v Milton Keynes 3. června – jaká ironie že o šest týdnů pozdějí děláme The Montreux Jazz Festival; takoví už jsou DP. Bude řádné turné Deep Purple po našich domovských ostrovech příští rok – 2007.

Deep Purple je mou prioritou a náš program je napjatý jak nikdy dříve, ale bude-li šance vtlačit do něj nějaká sólová vystoupení, potom tak určitě učiním.

V odpovědi na druhou část Tvé otázky, ano – mnohokrát. Obzvláště jsem měl rád staré šrotiště ve White City, kde mezi všemi těmi krámy, byl velké výběr vozidel. Byly nahromaděny na sobě dva nebo tři vysoko a bylo ošidným tělesným výkonem zdolat tuto houpající se hromadu a vlézt na zadní sedadlo nějakého vraku. Musel jsi vylézt nahoru, aby ses vyhnul tomu, že Tě někdo zmerčí na úrovní země. Prašiví staří psi mě budívali při prvním světle a tehdy ta legrace začala. Je dost těžké dostat se z normální postele, když si držíš bolavou hlavu, ale když ta pekelná psiska byla celá divá vyrvat mi hrdlo, bylo úžasné, jak rychle začnou endorfiny působit; umožňujíc mi zlomit všechny rekordy, již byly kdy ustanoveny na nedaleké atletické dráze.

Poznámka na okraj, svého času jsem závodil na stadiónu ve White City – mistrovství jihoanglických škol nebo možná londýnských škol, nevzpomínám si. Závodil jsem ve skoku o tyči a byl jsem poslední; ani zdaleka ne tak dobrý jako s mým kocovinovým výkonem o pár let později na nedalekém šrotišti.

Nazdar, ig


Od: John Coleman

Ahoj Iane,

viděl jsem vás v Crans Montana v půli našich líbánek v březnu 2005 a viděl jsem vás opět v Astorii v úterý večer. Dvě skvělá vystoupení s jedním velkým rozdílem! Zdáš se, že jsi shodil hodně ze své váhy a nyní vypadáš daleko elegantněji a štíhleji. Má tato nová figura co dělat s fitnessovým režimem nebo stravovací péčí?

Jako osobního trenéra mě to velice zajímá a myslíš si, že váš řidič z prvního bílého minibusu (Steve?) by neměl pouvažovat o něčem podobném v zájmu svého zdraví?

Také jsem byl nevinným postávajícím vzadu v Astorii, když jste byli obklopeni davem fanoušků onoho úterního večera včetně toho cvoka, kterého jsme museli snášet daleko déle než vy, předtím než jste se vy lidičky objevili! Neděsí vás to, když mohou být fanoušci nadměrně dotěrní?

Líbil se mi ten set, skvělý mix skladeb a učiněná smršť. Hodně štěstí na turné během příštích dvou let. Doufám, že se uvidíme v zákulisí v Paříži v úterý.

John Coleman


Zdravím Johne,

díky za Tvé komentáře a otázky. Abych byl upřímný, jím všechno, co mi přijde do cesty; nemohu si dovolit být vybíravý, jinak bych v některých zemích hladověl. Nicméně jakkoli se to může zdát zvláštní, pravděpodobně končím s vyváženou stravou. Musím také vzdát za to dík Meghan – border kolii, která bydlí s námi – za zlepšení mé kondice. Bere mě každý den na procházky – několik dlouhých hodin po pobřeží. Zdoláváme jistý divoký terén a toto cvičení má skvělý aerobní přínos; ze všechno nejvíc však jsem si vzpomněl na to, že ve zdravém těle je zdravý duch, a začal jsem se cítit stagnující na obou hřištích.

Co set týče toho takzvaného ‚cvoka‘, opravdu to je někdy děsivé, ale nesnesl bych mít ochranku. Musíš prostě nepřestávat být ostražitý, to je vše.

Nazdar, ig


Od: Ben (překlad Akiko Hada)

Drahý Iane,

je mi 18 let, a jsi mým absolutně nejoblíbenějším zpěvákem. Tvé ječivé vokály na raných albech DP, jakož i explosivní výkřiky na gillanovských albech jsou fantastické. Zpívám také v kapele, a na školní slavnosti jsme dělali „Highway Star“. Zkoušel jsem křičet jako ty, a bylo to přijato velice dobře.

Má otázka na Tebe: používal jsi nějaký speciální trénink pro udržení svého hlasu ve formě v raných etapách tvé kariéry?

Ben.

Zdravím Bene,

děkuji za Tvůj dopis a zajímavá slova. Nedělal jsem nikdy nic, abych trénoval nebo pečoval o svůj hlas s výjimkou toho, že jsem pořád zpíval; myslím, že to pomáhá udržovat jej ve formě. Nějaký ten strach jsem měl během těch let – nejvíce když vracející se zánět mandlí ohrožoval mou kariéru počátkem osmdesátých let.

Avšak po rané kariéře strávené venku imitováním zvířat a ptáků – s trochou měsíčního vytí návdavkem pro štěstí – jsem začal zpívat jako chlapecký soprán v kostelním sboru a možná jsem během tohoto období přišel na kloub přirozenému přednesu. Naštěstí věci stále fungují dobře.

Nazdar, ig


1 Jiný trenér napíše později….

Zpět na:
Back to the Q&a index