Caramba - Q&a

Questions - you got 'em; answers - we got 'em

e-mail:

90 Strašné pako padá do ‚oka‘ šíleného kocoura, celebritní disinklinace, Stuttgart a předsnídaňové orgie, o důležitosti dobrého obutí v instrumentální skupině, návrat samozvané prdelolasice, sýr & náboženství, Dr Watter je kompletně shakespearován

Od: Jo Drake

Vím, že si asi řekneš, že jsem strašné pako ale i tak… minulou neděli jsem se ujala zatoulaného zvířátka poté, co na mé city zapůsobil pohled na facebookový inzerát, hledajícího někoho, kdo by si vzal k sobě tohoto deprimovaného kocoura. Jeho majitel zemřel a nikdo mu nepřišel na pomoc a byl už tři týdny v kotci ve psím útulku v Essexu. Když jsem ho poprvé uviděla, vypadal jako šílenec, oči vyboulené a působil velice agresivním a vystrašeným dojmem. V každém případě jsem mu dala šanci a nyní se uklidňuje a chová se jako normální kočka a zase se olizuje. Jmenoval se ‚Mr. Tibbs‘, na můj vkus to neznělo zrovna moc rock’n’rollově, takže se to velice rychle změnilo na ‚Gillana‘ :) Drahá Jo,

Podívej se mi do očí........



..,Ahoj, ig


Od: Andrew Lamb

Ahoj Iane, obecně neinklinuji k tomu, abych psal celebritám. Nevím proč, ale je to tak. Absolutně se těším tvou prací už od malička a nejsou žádné pochyby o tom, že jsi částečně zodpovědný za určité procento mého sluchového poškození, byť jsem si ten proces zcela jistě vychutnával. Nezbývá mi než se utěšovat vědomím, že já také jsem zodpovědný za určité malé procento tvého, ale pravděpodobně menšího rozsahu. Výrobci naslouchadel by ti měli asi věnovat nějakou malou dárkovou poukázku jako ocenění tvého příspěvku k jejich blahobytu.

Tak jak sám stárnu a mé smysly uvadají, uvědomuju si, že to, co jsem si začal nejvíce cenit na našem velice nepatrném vztahu, je tvůj humor. Díky.

Dobré zasmání nahrazuje řadu jiných forem radosti a je méně škodlivé mému hostiteli než předchozí formy ehm.... zábavy, řekněme.

Andrew Lamb
Mezinárodní playboy (dočasně uvízlý v horách v Tennessee)


Milý Andrew,

Já také nepíšu celebritám, ale ... mezinárodnímu playboyovi – Wow! To zírám.

Aspiroval jsem na toto velkolepé postavení, ale nikdy jsem tu kvalifikaci nedosáhl. Všichni moji učitelé se shodli v tom, že ze mne nikdy nic nebude. Obzvláště výchovný poradce, který mi řekl, že když chci být mezinárodní playboy, budu se muset dát trochu do gala. Potom mne uchvátila hudba a od té doby to šlo se mnou z kopce.

Co se týče tvých uší... v případě ohrožení nadměrnou hlasitostí je nejlepší, když je člověk zatne. Nebo dělej to co já a postav směrem k ní zády; potom těch chrání vlastní chlopně. Nejsem velký fanda prostorového zvuku, či kvadrofonního zvuku, jak se tomu říkalo v minulém století, protože v něm není úniku.

Šťastný lov, ig


Od: Helge Andreas Mayschak (*)

Milý Iane,

Děkuju Ti mnohokrát za vstupenky a báječné vystoupení ve Stuttgartu.

Všechno probíhalo fajn (byť neočekávaně), vstupenky jsem dostala brzy a uvnitř byla natolik včas, abych si našla dobré místo (asi 10. řada uprostřed) ke sledování vystoupení.

Tvoje kostýmy byly zábavné. Bylo to jenom k Halloweenu, nebo to děláš na všech vystoupeních tohoto turné (německý mailing list na The Highway Star byl uzavřen, takže v současnosti nejsem tak dobře informována, jak jsem bývala).

Samotné show bylo fantastické. Dokonalá směs známých i nových písní. Když jsem se ohlédla, šlo poznat, že nové písně nejsou lidem kolem mne vůbec neznámé, a reakce ukazovala, že se lidem líbí.

Ale tou nejúžasnější věcí byl opět Tvůj hlas. Jak to děláš, že to vypadá, že Ti to zpívá rok od roku lépe? Je to pouze mojí představivostí? Myslím, že ne. Očividně nedostatek nadměrného zákulisního flámování Ti prospívá ;-))

Takže ještě jednou Ti děkuju a vše nejlepší na zbytku turné.

Všichni doufáme, že Tě zase brzy uvidíme na příštím turné. Proč neuděláš nějaké turné se svými vlastními skladbami? Vydáváš hodně skvělé sólové práce, ale zdá se, že ji vůbec neprezentuješ živě na pódiích, alespoň ne v Německu.

Ahoj,

Helge
(*) Na západ či východ od Stuttgartu - (red.)


Milá Helge,

Děkuji Ti za hezký dopis. Je pravda, že už po vystoupeních neflámuju tolik jako dřív; v současnosti mám všechny své orgie před snídaní; potom si dávám šlofíka v letadle do dalšího města.

Nedělal jsem žádné sólové turné od amerického Gillan’s Inn Tour asi před sedmi či osmi lety.

Často na to myslím, ale jsem hodně zaměstnaný svou hlavní prací (DP). Organizace takové věci se musí provádět dlouhou dobu předem, takže jsem se zatím nedokázal dostat za fázi snění.

Kdo ví?! Možná jednou. Ahoj, ig


Od: Marie Rose

Ahoj Iane,

Jsem další letitou věrnou fanynkou Tvou i Deep Purple. Koupila jsem si Deep Purple In Rock, když jsem dostala první výplatu v roce 1976, ale začala jsem „baštit“ Deep Purple v roce 1973. Deep Purple možná je instrumentální kapelou, jak ses vyjádřil, ale v mém případě ta kapela MUSÍ mít Tebe za mikrofonem, jinak to nejsou žádní Deep Purple.

Tak tedy, po mém úvodním „podkuřování“;) (byť vážně myšleném) následují mé otázky na Tebe:

-          jak tvoříš vokální melodie k nové písni? Přicházejí Ti na mysl při poslechu instrumentálního základu nebo...?
-          proč už nevystupuješ naboso? (Akceptuju, že Ti tato otázka může připadat příliš osobní, a nemusíš odpovídat)

Ptám se jenom proto, že mne zajímají „detaily“ a ovšem, jsem zvědavá kráva;). Zachovej si zdraví, štěstí a spokojenost!:). Na shledanou ve švédském Linköpingu 10. února 2014!:)

Hodně objetí a X
Od Marie Rose ze Švédska


Milá Marie Rose,

Díky za Tvůj zajímavý dopis.

Když říkám, že Deep Purple je primárně instrumentální skupinou, chci tím říct, že tady to všechno začíná. Měla bys vidět naše skládací sessions; oni jamují, aniž by přemýšleli o nějaké vrchní vokální lince. S tím vším se snažím držet krok; někde vzadu si bez mikrofonu pobrukuju a snažím se najít melodie a fráze, které by mohly fungovat. A přesně v okamžiku, když mne něco napadne, oni toho nechávají a přesouvají se k něčemu jinému; takže jsem se naučil být trpělivý a čekám, až se věci vyvinou. Jakmile začne želé tuhnout, můžu pracovat na dochucení.

Co se týče bot, nu, jak jsem zjistil, život bez nich může být nebezpečný. Takže po několika výronech a poraněních Achillovy šlachy a různých prstů v důsledku bosých dobrodružství, jako například skoků na lyžích a dříve zmiňovaného tantrického sexu s anakondou (skutečně bych si přál mít při tom boty na nohou), jsem došel k závěru, že riziko je příliš velké.

Ve svém dřívějším životě jsem objevil nebezpečí používání parní žehličky a opékání slaniny v mém normálním stavu nahoty a nyní, bohužel, nastává čas, aby mé nohy vyhledávaly ochranu, když podléhám prudkým a spontánním impulzům. Jak můžeš vidět na fotografii, dostává se mi pomoci s obutím od starostlivých přátel.



Ahoj, ig


Od: Alessio Zanelli

Vážený pane Gunga Din,

Now What?! je fantastické dílo, možná nejlepší od Perfect Strangers.

Co...teď? Myslím, že budu s chutí toto album poslouchat ještě pěknou řádku let, ale spontánně se vynořuje tato otázka: bude dvacáté studiové album? Vím, je strašně brzy na kladení takových otázek, nicméně fanoušci DP o tom přemýšlejí už dlouho: skončí nakonec tento příběh? Nebo se Deep Purple, jak jsi jednou řekl v nějakém rozhovoru, stanou spíše ‚pojmem‘ než kapelou?

Kdo ví? Možná v roce 2040 budou Deep Purple stále objíždět svět, s tvými, Rogerovými, Ianovými, Jonovými (či Donovými) a Ritchieho (či Stevovými) vnoučaty v aktuální sestavě!

Ať už to bude, jak chce, ať žije Deep Purple! A doufám, že budu stále tady (byť více než osmdesátiletý), abych mohl chodit na jejich koncerty! Těším se, až přicváláte tryskem do Milána 21. července (budete vystupovat na místním dostihovém závodišti, že?)

Ahoj,

Alessio Zanelli
Itálie


Milý Alessio,

Nazvi mne puntičkářem nebo prdelolasicí, ale já si vždycky myslel, že k tomu, aby člověk mohl tvrdit, že je v kapele, musí mít dechovou sekci. Z toho důvodu je Deep Purple ‚skupinou.‘ Ale čert to vem, na to vlastně vůbec nezáleží, že?!

Nevidím důvod, proč by nemělo být další album; všichni jsme si užívali natáčení ?! Uvidíme.

A nastal okamžik přemítání, kdy jsem probíral možnost pokračování DP, zatímco my budeme všichni dole, v pekle, kde zlé plameny touhy hoří výš a výš. Kde jsem to skončil? Ach ano, s ohledem na to, že jsme se vyvinuly z formace roku 1968 v živou dýchající věc, kterou jsme nyní, došel jsem k závěru, že by mohlo být možné, kdyby správní lidé pokračovali pod tímto jménem. S výjimkou jednoho nebo dvou menších odchodů se držíme původních étosů, vděčni za naše počátky, které byly velice rozmanité a hluboce zakořeněné. Dosud nikdy se nic takového neuskutečnilo, ale skoro určitě se to ani nestane, protože k tomu je potřeba plánování a my jsme nikdy nic neplánovali – nikdy.

Poznámka k sobě: Nepřemýšlej nahlas.

Ahoj, Gunga Din.


From: ольга иосафатова

Ahoj Iane,

Děkuji Ti „ogromnoe“ ještě jednou za koncert v Moskvě, Tvoje „spasibo“ v ruském jazyce super. „Ja“ mám jenom jednu otázku, ke kterému náboženství patříš? Vím, že si nepřeješ být spojován s žádným z nich, a v tom jsem s tebou „solidarna.“ „Spasibo“, perfektní prázdniny.

Cheese, Olga


Milá Olgo,

Nu, děkuju Ti, že sis s toho všimla; cením si své pověsti mazaného („cunning“) lingvisty.

Za mého dětství bylo normální, že rodiny chodily do kostela. Nesouhlasné úšklebky a „no no“ byly vrhány ze strany sousedů všeobecně směrem k pozdním spáčům, pochybovačům a bezvěrcům; opilcům, agnostikům a ateistům. Vlastně to zas tak zlé nebylo, když uvážíš, že vrhání „no“ je zatraceně méně nebezpečné než stínání hlav šavlí, což je trest vyměřovaný bezvěrci v některých teatrálnějších náboženstvích. Vždy jsem si myslel, že to zachází už trochu daleko.

Jako celoživotní nonkonformista, jsem vlastně nikam nepatřil, co možná je důvod, proč si cením smyslu někam patřit a smyslu cíle jako dvou věcí, které nás nejpravděpodobněji činí šťastnými. Takže můj kostel a náboženství nebyla otázka volby, ale jako u všech náboženství, environmentálním umístěním. Často říkám, že kdybych se narodil v Mekce, s největší pravděpodobnosti by ze mne vyrostl katolík.

Docházel jsem do Církve dobrého pastýře, což byla odnož Anglikánské církve, definovaná jako Anglo-katolická (divné) či jako Vyšší církev (High Church) (ještě divnější). To umožňovalo knězi mávat kadidlem a mně pít víno o svatém přijímání. Přirozeně jsme se dívali spatra na Nižší církev (Low Church) a cítili se nevinnější než kompletní katolíci, kteří pořád chodili ke zpovědi; není kouře bez ohně, říkám já.

Skutečně jsem zažil kongregační euforii, ale to je jiný příběh.

Od těch časů jsem měl to velké štěstí poznat rozdíl mezi bohem a náboženstvím. Máš-li času nazbyt, najdeš toho hodně napsaného na toto téma v jiných dílech Otázek & Odpovědí.

Dolcelatte, ig


Od: Andrea Perrault

Jaká byla Tvá univerzitní studia? (Cambridge, předpokládám?). Jsi vědec a současně rockový zpěvák? Nebo profesor filosofie. Co se týče Homo Spirit Papilio, musel jsi strávit hodně času na této teorii, či víře. Jak dlouho ses tomuto systému víry věnoval (alternativně, nebyla tato víra ve skutečnosti vytvořena, mohu-li to tak říct, protože zní velice cool?? Nebo to je pouze taková lehkovážná záležitost?

Jsem hodně zvědavá.

Děkuji za Tvůj čas a pozornost, máš úžasně zajímavou mysl (mohu-li to tak říct).


Milá Andreo,

Je hezké, že ses opět ozvala s dalším zajímavým dopisem. Bohužel, moje formální vzdělávání skončilo, když jsem odmítl (žádný žák se nikdy neodvážil odmítnout učitelův příkaz) strkat tužku nosem dopředu před tabuli. Nadechnutí mých spolužáků připravila místnost o veškerý vzduch, což je jediné vysvětlení, které mne napadá, toho, co následovalo. Dr. Watter, náš angličtinář, jenž byl jenom o trochu šílenější než já, popadl mého Chaucera a udeřil mně ze všech sil do levého ucha. Nezbývalo nic jiného než zvednout mé kompletní Shakespearovo dílo, a velice zvolna, když se třásl vztekem a impotencí, a zprudka mu je hodit na hlavu. Odešel jsem a už se nikdy nevrátil.

Homo Spiritus Papililo (Duch motýlí) je pojmenování, které jsem dal tomu, co si představuji, že by mohlo být další fází lidstva – metafyzický stav. Řada stvoření to fyzicky činí, ale myslím si, že lidstvo může a bude aspirovat na větší věci souběžně s tím, jak duševně zraje.

Můžeš využít mocný vyhledávač (ach, jak velice mocný skutečně je – red.), pokud se spustíš dolů (na úvodní stránce), aby ses dověděla více na toto téma.

Jedinkrát, kdy jsem byl na Cambridgi, bylo vystoupení na Obilnářské burze.

Ahoj, ig

Zpět na:
Back to the Q&a index