Caramba - Q&a

Questions - you got 'em; answers - we got 'em

e-mail:

91 (2 + 2) = 5, ig vede dialog s Stephenem Crothersem, kdy se něco stává nekonečně žhavé, když to nekonečně husté je zpochybněno, nebo je tomu naopak?

Drazí přátelé,

V této první části IG klade otázky (Q) a Stephen J. Crothers (Steve) odpovídá (A).

Q1) Hawking řekl ‚..před velkým třeskem nebylo nic‘: Je to skutečně tak pitomé, jak to zní?

A1) Nu, je to ještě pitomější, než jak to zní. Nejenom že Hawking tvrdí, spolu se svými kolegy, že vesmír začal existovat z ničeho prostřednictvím jakéhosi velkotřeskového kreacionismu, ve své knize s názvem ‚Stručné dějiny času od velkého třesku po černé díry‘ říká, že „při samotném velkém třesku přepokládáne, že vesmír měl nulovou velikost, a měl nekonečně vysokou teplotu.“

Hawking a jeho spolu-kosmologové nevědí, co to je teplota. Podle chemiků a fyziků je teplota pohyb atomů či molekul; jinými slovy, teplota je v relaci s rychlostí, kterou se atomy nebo molekuly pohybují. Čím větší energii mají, tím rychleji se pohybují a tím teplejší je potom to, čeho jsou stavebními kameny. Atomy a molekuly mají hmotnost a objem, takže vytvářejí prostor. Potřebují také další prostor ke svému pohybu. Avšak vesmír nulové velikosti nedisponuje žádným prostorem, ve kterém mohou atomy a molekuly existovat a žádný prostor, ve kterém se mohou pohybovat, a tak vesmír nulové velikosti nemůže mít ani teplotu. Navíc, jak rychle se musí atomy a molekuly pohybovat, aby vyprodukovali nekonečně vysokou teplotu? Nekonečně vysoká teplota je v každém případě nesmysl.

Q2) Existuje lepší definice pro vesmír než ta v mém starém oxfordském slovníku ‚Vesmír = všechny poznané věci‘?

A2) Doporučuji, aby tato definice byla poněkud rozšířena, protože to, co je poznané, se mění každým dnem, jelikož věci dnes neviděné budou viděny zítra, či někdy potom. V souladu s tím víme, že ve vesmíru existují věci, které dnes konkrétně neznáme, ale konkrétně je poznáme zítra či někdy později. A s každým pokrokem ve výkonnosti teleskopů, mikroskopů a snímání obrazů obecně zjišťujeme, že začínáme vidět věci, které jsme předtím neviděli – a kosmologové dokonce vidí věci, které neexistují! Není důvod věřit tomu, že se proces objevování zastaví. Takže snad bychom mohli nazvat vesmír říší, ve které všechny věci přebývají.

Q3) Může být vesmír čímkoliv jiným než konečným a expandujícím? Vše, co vidím a slyším, je ‚to nikdo neví‘.

A3) Pojem prostorově konečného, expandujícího vesmíru nepochází z experimentu nebo pozorování, ale z Einsteinovy všeobecné teorie relativity. Takže to je pouze fascinující metafyzická představa.

Einsteinova teorie má pověst, že je tak hlubokomyslná, že pouze výjimečně inteligentní lidé ji mohou pochopit; obzvláště lidé, kteří zvládají komplikované součty. Ale to je naprosto falešná představa, protože esenciální prvky této teorie jsou snadno pochopitelné, pakliže jsou vysvětleny jasnými výrazy namísto jazyku kosmologických vědátorů. Například, kolik typů velkotřeskových vesmírů hlásá Einstein a jeho následovníci? Odpověď jsou tři. O kterých hovoří, když hovoří o velkotřeskovém expandujícím vesmíru ve všech médiích? To nikdy neřeknou. Dále, kolik typů černoděrových vesmírů hlásají kosmologové? Odpověď jsou čtyři. O kterém typu hovoří, když hovoří o černé díře? To řeknou velmi zřídka. A o kterém typu černoděrového vesmíru ve kterém typu velkotřeskového vesmíru hovoří? To nikdy neřeknou. Takže odpověď na tvou otázku je ta, že ano skutečně, vesmír může být jiný než konečný a expandující. Ve skutečnosti lze s jistotou říct, že představa expandujícího vesmíru, konečného či nekonečného, je chybná na základě faktu, že všeobecná relativita je evidentně chybná. Existují dvě věci, které musí jakákoliv fyzikální teorie splňovat: (a) logická soudružnost, (b) shoda s experimentem. Všeobecná relativita selhává v obou případech.

Q4) V mých článcích na toto téma hovořím o vnitřních a vnějších metafyzických Abbottsférách. Je to tak pitomé, jak to zní?

A4) Abbottova Rovina je skutečně metafyzický svět, jelikož nemá fyzický protějšek. V metafyzickém světě může člověk zcela volně konstruovat další metafyzické části. Vnější a vnitřní Abbottsféry jsou tudíž přípustné.

Q5) Probírali jsme a reportovali urážlivé a nezralé reakce establishmentu, ale dosud se nevyskytla jediná stopa po vědecké či matematické argumentaci. Proč si myslíš, že nikdo nedokáže zareagovat na tvá zpochybňování v kategorii černých děr a velkého třesku?

A5) Fundamentální problém je, že kosmologie není věda. Kosmologie je víra, přesvědčení a mysticismus, vydávající se za vědu s pomocí používání žargonu a složité matematiky. Žargon a matematika lidi všeobecně mate, protože většina lidí příslušnou matematiku nezná a je pod dojmem, že lidé, kteří matematiku znají, jsou chytřejší než průměrný kmán a tak se jim musí věřit. V důsledku své víry nejsou zastánci černých děr a velkých třesků nakloněni racionální analýze. Logická a experimentální fakta nehrají v kosmologii žádnou roli. Stejně jako ti, kdo věří na duchy, vidí duchy všude jako vysvětlení věcí, kterým nerozumí, kosmologové vidí černé díry a velké třesky všude jako vysvětlení věcí, kterým nerozumí. Jejich víra řídí jejich uvažování, ne objektivní realita, ne logický proces. Ve výsledku se kosmologové zamotávají do logických nesrovnalostí a nevhodných experimentálních faktů, která všechna nechtějí vzít na vědomí, protože pravda ničí jejich víru a pověst jejich líné modly, Alberta Einsteina. Modlářství také není věda.



Část druhá, ve které se Steve ptá a IG odpovídá.

Q6) Iane, myslíš si, že je možné současně mít i nemít talíř s jídlem v době oběda na stole?

A6) V reálném světě? Ovšem že ne. Kdybych si chtěl pohrávat se sémantikou ‚vlastnictví‘, potom bych pravděpodobně mohl přijít na nějaké ‚umělecké‘ řešení. Ale to by – podobně jako záludná pojistná smlouva – nezakrylo obsah. Odpověď je ne.

Q7) Tak tedy úniková rychlost je minimální rychlost, kterou musí například vesmírná raketa dosáhnout, aby se vymanila z gravitačního vlivu takového tělesa, jakým je Země; jinak by se vystřelený objekt vznesl, dosáhl maximální výšky a potom spadl dolů stejně jako míč vyhozený do vzduchu. Se zřetelem na otázku ohledně talířů s jídlem, je tedy možné, Iane, mít a nemít únikovou rychlost současně na stejném místě?

A7) Vím, že úniková rychlost ze Země – na úrovni hladiny moře – je kolem sedmi mil za vteřinu a snižuje se, dokud není překonán vliv přitažlivosti. Jistě, ‚úniková rychlost‘ znamená přesně toto; rychlost potřebnou k úniku. Úniková rychlost, která nefunguje, znamená, že si někdo něco špatně spočítal, že? Odpověď je opět ne.

A nezapomínejme, že svého času existovala jistota, že nedokážeme nikdy uniknout sevření zemské gravitace.

(Steve poznamenává k #7)

Řada lidí slyšela o černých děrách, ale to, co neví, je to, že všichni zastánci černých děr tvrdí, že jejich černé díry mají a nemají únikovou rychlost současně ve stejném místě. To místo je takzvaný ‚horizont události‘, a únikovou rychlostí je podle nich rychlost světla!

Samozřejmě, že je nemožné mít a nemít únikovou rychlost současně ve stejném místě, stejně jako je tomu v případě talířů s obědem. Tento samotný prostý fakt kompletně vyvrací teorii černé díry.

Q8) Všichni kosmologové tvrdí, že černé díly a velké třesky vykazují rozmanité nekonečnosti. Misner, Thorne a Wheeler jsou velká jména teorie černé díry a kosmologie velkého třesku. V jejich knize s názvem ‚Gravitace‘ tvrdí, že vesmír začal žhavým velkým třeskem, vykazujícím stavy „nekonečné (či téměř nekonečné) hustoty a tlaku“. 18. února 2013 v australské celonárodní televizi profesor Larry Krauss z Arizonské státní univerzity tvrdil, že nejen že vesmír náhle vznikl z ničeho, ale že „mohl vzniknout téměř nekonečný počet vesmírů“. Iane, je možné být „skoro nekonečným“ a mít „téměř nekonečný počet“, a pakliže ano, víš, jak blízko nekonečnému se tito kosmologové dostali, aby to bylo „skoro nekonečné“ a mělo „téměř nekonečný počet“?

A9) Nu, slyšel jsem, že vědci dali nekonečnu hodnotu a potom ji používali v rovnicích jako například (∞-10)=čemusi (nebo se mi to zdálo?) Další Zénónův nesmyslný žertík, matemagické (pěkné slůvko, Crothersi) hříčky...Nekonečno mi vrtá hlavou od mých osmi let a poprvé jsme to slovo slyšel definovat mého učitele jako něco, co – prostorově – nikdy nekončí (věčnost je časový ekvivalent) a ze stejného důvodu tudíž nemohlo nikdy ani začít. Quod erat demonstrandum, my neexistujeme. Jak se ksakru můžeme dostat „blízko“ neexistujícím „hranicím“ něčeho, co nemá začátku ani konce (rétoricky).

Na www.gillan.com v DF 45 vysvětluji...(V dětství) bylo pro mě těžké pochopit takový abstraktní pojem, jelikož jsem žil v jasně definovaném světě, kde vše má svůj počátek a konec. Avšak to slovo – nekonečnost – bylo vyzývavé, takže jsem si ho promýšlel, když jsem ležel v posteli jednoho letního večera. Můj pokoj byl ohraničen zdmi, stropem a podlahou, ale byla zde okna a dveře. Tam to začalo; vyletěl jsem oknem kolem překvapených démonů, kteří neustále ťukali na sklo. Ulice měla konec, ale dělila se o něj s další; všechny cesty někam vedly, samozřejmě s výjimkou slepých uliček.

Jo, my jsme ostrov, napadlo mě, tam se to zastaví; Anglie – jak jsem tehdy věděl, končila na pobřeží a na hranicích. Ale co leží za oceánem? V pořádku, připusťme, že žijeme na planetě a je to. Ale stačí, jen aby se člověk podíval nahoru – nebo je to dole? Ne, je to venku; člověk se musí podívat ven, aby uviděl galaxii, skrze kterou si to fičíme. A za ní je vesmír zatím neobjevený. Tak jsem se chopil slušné zásoby známých materiálů a postavil kolem toho vesmíru pěknou cihlovou zeď, daleko za čímkoliv tehdy poznaným, a upadl jsem do spokojeného spánku s vědomím, že všechny věci někde končí a ten, kdo vymyslel tu pitomou teorii o nekonečnu, byl očividně nezodpovědný romantik

Netrvalo to však dlouho a já se prudce posadil celý zpocený. Co je za těmi cihlami? Co leží za mou vesmírnou zdí? Další cihly!! Další cihly!! Miliarda dalších cihel!!!!??? To byl můj poslední pokus udržet to všechno pohromadě předtím, než jsem kapituloval před Nekonečnem.

Moment ale...Nekonečno je přece v obou směrech, že, stejně jako věčnost?

Stephen Hawking řekl, že před velkým třeskem nic nebylo. Pokud má pravdu, vesmír je konečný od počátku a, ehm, my nevím, co je za horizontem. To všechno je strašně moc kontraintuitivní, a aby se to ještě více zkomplikovalo, my všichni jsme – každý z nás – ve středu vesmíru. Já jsem v hudebním průmyslu, takže tomu jaksi rozumím, ale i tak ...je to opět ten paralaxový efekt; jakože má každý svou měsíční dráhu.

Takže jak si nyní s tímto pojmem poradit?

Dříve jsi řekl, že moje stará definice vesmíru (všechny věci poznané) by mohla být rozšířena, protože jsme od té doby značně pokročili. Takže vlastně stále platí ‚všechny věci poznané‘, ne? Pouze o něco víc, než byly dřív.

To mi usnadňuje mé chápání; hranice našeho poznání se rozšiřují, proto ta pohyblivá omezení. Rád bych se zabýval konečným avšak rozšiřujícím se balíčkem toho ‚co známe‘ (se zřetelem na to, že hodně z toho je chybné – ale to zatím nechejme být) v rámci pojmu nekonečnosti a zamýšlel se nad poddajnými, přilehlými hranice a tím, co je za nimi; do říší vědecké fantazie a metafyzické fikce mimo rámec našeho současného poznání.

(Steve poznamenává k #8)

Kosmologové nám nikdy neřeknou, jak blízko nekonečnu se byli schopni dostat. Důvod je prostý; mluví hatmatilkou – „téměř nekonečný“ a „skoro nekonečný počet“ jsou nesmyslné. A nekonečno není ani číslo.

Podle teorie černé díry mají všechny černé díry konečnou hmotnost, jež je soustředěna v jejich singularitě. Singularity černé díry jsou dvojího typu a) bod, b) obvod kruhu. Podle kosmologů je hustota v této singularitě nekonečná a zakřivení časoprostoru tam je nekonečné rovněž. V teorii všeobecné relativity gravitace není silou, protože to je zakřivení časoprostoru způsobené přítomností hmoty. Tudíž, podle kosmologů, konečná hmotnost produkuje nekonečnou gravitaci. Úžasné!

Zpět na:
Back to the Q&a index